Píseň o lásce
Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Skrývajíc se v řasách na očích,
když má ještě vločky v kadeři.
Vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání
-ani strach, že přijde zklamání-
Abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.
Nositel Nobelovy ceny za literaturu, český básník, spisovatel, novinář...
Především velký člověk.
