Steinbeckův poklad

A child may ask, what is the world´s story about. And a grown man or woman may wonder, what way will the world go. How does it end. And, while we´re at it, what ś the story about?

Dítě se může ptát, o čem je svět. A dospělý muž nebo žena chtějí vědět, jakým způsobem jít světem. Jak to skončí. A když už jsme u toho, o čem je svět?

Steinbeck, East of Eden

Khalil Gibran píše ve svém nádherném díle „Prorok“ krásně o dětech

A žena, jež držela na prsou kojence, řekla:
Mluvme o dětech.
Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
jsou to synové a dcery
Touhy života po sobě samé.
Přicházejí skrze vás, ale ne od vás,
a ačkoliv jsou u vás, přesto vám nepatří.
Můžete jim dát svou lásku, ale ne své myšlenky,
neboť ony mají své vlastní.
Můžete dát domov jejich tělům,
ale ne jejich duším.
Neboť jejich duše bydlí v domě zítřka, 
který vy nemůžete navštívit ani ve svých snech.
Můžete se snažit být jako ony,
ale nezkoušejte je dělat stejné, jako jste vy
neboť život nejde pozpátku,
ještě dlí ve včerejšku.
Vy jste luky, z nichž byly vaše děti
vyslány jako živé šípy.
Střelec vidí cíl na stezce nekonečnosti
A napíná vás svou silou,
aby jeho šípy letěly rychle a daleko.
Připusťte, aby vaše luky znamenaly rukou Střelce radost – 
neboť tak, jak ON miluje šíp, jenž letí,
tak miluje i luk, který je pevný.

Je důvod být vděčný a spokojený

Přijdou v životě člověka chvíle, kdy je na dně, zdeptán, má deprese a neví, kudy kam. V dnešní době má člověk možnost zajít za terapeutem.

Ale co když je válka a člověk se ocitne na nejhroznějším místě, které si ani nelze představit. Musí se zažít. Koncentrační tábor. Nikdo si nedovede představit jeho hrůzy a hrůzy války.

Pár šťastným jedincům se podařilo přežít koncentrační tábor. Byl jeden člověk, který také  přežil. Kdo?
Viktor E. Frankl. Byl snad něčím výjimečný? Jistě ne, byl stejným člověkem, jako ti, kterým se podařilo přežít. Ale přesto.

Viktor E. Frankl byl psychiatr s českými kořeny, zakladatel logoterapie a autor knih. Jedna z nich, zcela unikátní kniha s výmluvným názvem „A přesto říci životu ano“ je útlá knížečka, do níž je však mistrovským, ale lidským způsobem vměstnáno to, co zažil a jak jej ovlivnila tato skutečnost.

Viktor E. Frankl se kromě jiných dotýká také jedné otázky. Otázky vězně po osvobození. Člověk, který přežije, by se měl už jen radovat a užívat života. Tak jednoduché to není. Proč?

Nastává šok, z kterého se jen těžko jedinec dostává. Ztráta blízkých, ztráta domova, stále vracející se těžké prožitky, ponížení a strádání, nepochopení okolí. To je snad nejhorší. Druhý nikdy úplně nemůže pochopit člověka, který si koncentračním táborem prošel. Lidé po válce jsou vyčerpaní, frustrovaní, plní zášti a hořkosti. Přichází otázky typu „Proč zrovna ty ses vrátil“, „Snad to tam nebylo tak hrozné“, „Říká se, že je to vše přehnané“, „Možná je důvod, proč tě tam poslali“, "Můj syn se nevrátil a ty ano".

Lidé jsou různí a dokážou být velmi krutí. Viktor E. Frankl jako lékař, vzdělaný a velmi empatický člověk tohle všechno dobře znal a také věděl, jak to funguje.

A já si říkám, jak je dobře, že žádná válka není. Dnešní doba přináší problémů a svých starostí také dost, každá doba, ale s válkou se to srovnat nedá. Určitě je důvod být vděčný.

I o tom se píše v jeho knize, která se stala nejprodávanější knihou z oblasti psychologie v dějinách a dočkala se více jak 9 milionů výtisků ve 30 jazycích.


Knihu bych osobně doporučila z více důvodů, ale jeden hlavní je. Jde o velmi osobní zpověď těžce zkoušeného člověka, ale také velkého bojovníka, člověka velkých myšlenek, které nikdy nezestárnou a dají se použít v každé době.

Člověk si potom může říci: "A přesto říci životu ano"

O mně

J. Seifert, Píseň

AŤ SMÍCH TO BYL, ČI SLZYA HOŘKÉ SLOVO K NIM,
VŽDY ÚSTA MAMINČINA PŘIMKNULA SE K ÚSTŮM MÝM. VŠECHNO UŽ ODPLYNULO, JAK NAD STŘECHAMI DÝM