středa 21. listopadu 2012

Neslyšeli jste o tom pomateném člověku?

Za jasného odpoledne rozžal jeden pomatený člověk svítilnu, běžel na tržiště a bez ustání vykřikoval: „Hledám Boha! Hledám Boha!“  Právě tam stálo mnoho z těch, kteří v Boha nevěřili, vzbudil leda velké veselí.

Lidé různě pokřikovali: „Snad se neztratil? Což se zaběhl jako dítě? Nebo se schoval? Bojí se o nás? Odešel na loď? Vystěhoval se?“


Pokřikovali stále víc a hlasitě se tomu pomatenci smáli. Ten skočil mezi ně a probodával je svými pohledy.


„Kam se poděl Bůh?“ vzkřikl.  Já vám povím: „My jsme ho zabili – vy i já! My všichni jsme vrahy! Ale jak jsme to udělali? Jak jsme dokázali vypít moře? Kdo nám dal houbu, abychom smazali celý horizont? Co jsme to učinili, když jsme tuto zemi odpoutali od jejího slunce? Kam se nyní pohybuje? Kam se pohybujeme my? A neřítíme se zpět, do stran, vpřed, do všech směrů? Existuje ještě nějaké Nahoře a Dole? Nebloudíme nekonečnou nicotou? Neovanul nás prázdný prostor? Nepřichází noc, stále více noci? Nemusíme zapalovat svítilny již dopoledne? Nezaslechli jsme hluk hrobníků, kteří pochovávají Boha? Neucítili jsme ještě pach božího rozkladu? – i bohové se rozkládají. Čím se utěšíme, my vrazi všech vrahů? To nejsvětlejší a nejmocnější, co svět doposud měl, vykrvácelo pod našimi noži, - kdo z nás tu krev smyje? Jakou vodou bychom se mohli očistit? Jaké slavnosti pokání, jaké posvátné hry budeme muset vynalézt? Není na nás velikost tohoto činu příliš velká? Nemusíme se sami stát bohy, jen abychom jej byli hodni? Ještě nikdy nebylo většího činu a kdokoli se zrodí po nás, patří kvůli tomuto činu do vyšších dějin, než byly celé dějiny dosavadní.“


Zde se pomatenec odmlčel a pohlédl opět na své posluchače. Už se nesmáli. Tiše mlčeli a hleděli na něho s údivem.


Ten mrštil nakonec svou svítilnu na zem, roztříštila se a zhasla.


Vypravuje se ještě, že pomatenec toho dne vnikl do různých kostelů a zpíval v nich své Requiem aeternam deo. Když ho vyvedli a vyslýchali, odpovídal stále jen toto:


„Čím jsou ještě kostely, ne-li hrobkami a náhrobky Boha?“


Rozhovory s Nietzschem

Z knihy od Davida Nováka, Návraty domů